Vyzkoušej: Tělo a přítomný okamžik

Měla jsem nečekaný prožitek. Začalo to u vlasů a skončilo mnoha uvědoměními. Proto píši tenhle článek a přeji si, aby pro vás nebyl čtecí, ale prožitkový. 🙂 Rozhodně bude jiný, než jste zvyklí. 🙂

Proč tolik lidí miluje masáž hlavy? Ať už ruční nebo tou jednoduchou pomůckou na obrázku?

Kdo byl na masáži, jejíž součástí byla i masáž zadečku, většinou zjistí, že je to jedna z nejvíce příjemných věcí. To proto, že se těmto částem mnohdy vůbec nevěnujeme. A pokud ano, tak se nám na nich často něco nelíbí. Přitom láskyplná pozornost dělá zázraky.

Malá chvilka uvědomění mi stačila

K mému prožitku nebylo potřeba objednávat se na masáž. Stačila malá, nečekaná chvilka uvědomění. Můžeš to také vyzkoušet.

Kdy ses naposledy dotkl/a svých vlasů tak, že jsi si plně uvědomil/a, procítil/a, jejich existenci? Jejich přítomnost, jejich ŽIVOT?

Zavři oči a dotkni se svých vlasů (nebo si můžeš pro podobné doteky zvolit třeba dlaně, či jinou část těla, podle sebe :-)). Vyber si pramínek, namotej ho jemně na prst a pak z prstu, na prst a z prstu, nebo jemně promni mezi prsty. Soustřeď se na pocity v konečcích, bříšcích prstů.

Je to až překvapivě příjemný pocit? Uvědomoval/a sis vůbec, jaký poklad máš? Já jsem v tu chvíli pocítila přítomnou, čistou radost z bytí.

Dáváš svým vlasům, dáváš té části těla, dostatek pozornosti a lásky? Já jsem se na vlasy vlastně trochu rozčilovala, třeba že elektrizují, dříve se mastí, málo se lesknou, moc nebo málo se vlní…

Divila jsem se, že už nemají tolik síly, jako kdysi. Až při popisovaném zážitku přítomnosti mi došlo, že to není žádný div. Vždyť se k nim chovám jako k cizím. (Vlastně mnohem hůř.)

Když jsem byla malá, babička mi občas česala vlasy. Kladla mi na srdce, ať je netahám, jsem k nim něžná a vážím si jich. Jenže já místo toho stále někam spěchám a na zdržování se s vlasy nemám čas. Pročísnout a běžím.

Nejen k vlasům, i k sobě se vlastně chovám jako k cizí.

Pod tlakem povinností a cílů, které jsem si nabrala, zapomínám na skutečný relax.

Vnitřní volání po radosti je ale silné. Občas mě donutí dopřát si nějakou čistě odpočinkovou činnost. Jenže jí místo „odpočinek“ říkám prokrastinace. I ve chvílích pro radost mi hlavou probleskují myšlenky na to, kdy se už budu věnovat povinnostem? Nejpozději zítra!

Tohle je nějaké užívání si, nějaké vychutnávání si? Tohle asi není skutečná radost ze života, dávat si povinnosti ve chvílích radosti. Kam se skutečná radost poděla?

Radost ze života tady je.

Je tady, jenom trochu ušlápnutá. Je tady, stačí poodkrýt ten závoj. Vykašlat se na každodenní závodění. Možná věříš, že ti ten kolotoč přinese štěstí. Jenže asi máme všichni vyzkoušeno, že tento druh štěstí bývá sice euforický, ale krátký.

Tak jsme vyhráli, nebo nás pochválili, ocenili naši práci, souhlasili s námi, tleskali nám. Jenže za chvíli nebo možná za pár dní zájem zmizí. Život se posune a tam, kde bychom chtěli mít tuhle emoci, zůstane prázdno. Pro její znovu získání si naložíme další cíle a povinnosti?

Není to nutné. Radost z bytí, z toho, že na sebe netlačíme, že si dovolíme to, na co máme právě chuť, ta může být věčná. Může být kdykoli s námi.

Ano, může. Když tomu nevěříš, zkus to, dotkni se svojí kůže 😉

Pohlaď ji a zamysli se. Cítíš teplo, cítíš energii, cítíš ten potenciál? Cítíš radost? Pokud si to dovolíš, ucítíš ji. Pokračuj, dopřej svojí kůži láskyplný dotek. Ano, teď.

(Ano, místo čtení ;-))

Dopřej si pohlazení.

…………………

Rozum se po chvíli vypíná a závoj se poodkrývá. Můžeš cítit radost a hluboký klid. Tady a teď.

…………………

Dotek je energie, pozornost je energie. Využijme přirozenou schopnost vitalizovat se, kterou máme vždy po ruce. Na pouhý dotek blízko 😉

Hýčkejte se…

S touhou pomáhat vám nacházet

Dani

PS: Jaké to bylo? Bylo pro vás snadné napojit se na chvíli na své tělo? Pokud chcete vyzkoušet ještě jednodušší způsob. Chcete-li pocítit obrovské množství lásky a skutečné sebepřijetí, vyzkoušejte transformační meditaci Přijímám sebe a své tělo, kterou jsem pro vás připravila.