Co kdybys ve své hlavě už neslyšela pochybnosti o sobě?
Co kdybys do svého podvědomí snadno zasadila to, co chceš?
Co kdyby sis začala opravdu vnitřně věřit?
Dřív mi hodně chutnal sójový nápoj Zajíc, ten smetanový. Není to tak dávno, co mi přítel chtěl udělat radost a koupil mi variantu Natural.
Oči mi zabloudily ke složení. A co to nevidím? Není divu, že mi Zajíc chutnal, když je to vlastně „cukr“ se smetanovou příchutí. Ok, cukr ne, glukózo-fruktózový sirup a pár dalších složek. Vypadají nevinně, ale…
Víc vám řeknu u nadpisu „Nechme už kukuřičný sirup glukózo-fruktózovým sirupem…“, zatím uvedu, že smetanová varianta místo glukózového sirupu uvádí kukuřičný. Ten zní celkem nevinně. Jenže je to prakticky to samé!
Rozdíl je jen v tom, že glukózový sirup může být získáván i z brambor, nebo rýže (nebo dokonce i pšenice). Mimochodem, pokud nemáte rádi GMO, tak kukuřice pro výrobu sirupu bývá často geneticky modifikovaná.
Kukuřičný sirup je vysoce fruktózový. Fruktóza zatěžuje játra, snižuje hladinu HDL cholesterolu a zvyšuje hladinu LDL cholesterolu. Česky řečeno: zvyšuje riziko srdečních onemocnění. HFCS navíc občas obsahuje rtuť. (Zdroj např.: PharmDr. Margit Slimáková)
Vědci se navíc přou o to, že fruktózové sirupy se podílejí na vzniku obezity. Nezvyšují totiž hladinu insulinu a leptinu, takže máte větší hlad. (Zdroj např.: http://www.biochemicka.cz/clanek-29/glukozo-fruktozovy-sirup-gf-sirup)
K čemu ještě může vést strava s nadbytkem fruktózy? Záněty, ateroskleróza, poškození volnými radikály. Paradoxně také zvýšuje riziko cukrovky, dále riziko vysokého krevního tlaku a onemocnění ledvin. (Zdroj např.: kniha Jídlo na prvním místě, Dallas a Melissa Hartwigovi)
Možná jste taky občas zašli do lékárny pro fruktózový cukřík a teď nemůžete uvěřit, že by fruktóza měla škodit. Vždyť je obsažená v ovoci!
Jenže ovoce obsahuje vysoké množství vlákniny, které zajišťuje pomalejší vstřebávání fruktózy. Zároveň obsahuje řadu enzymů, které se podílejí na štěpení cukrů.
(Zdroj např.: https://www.zivotsdietou.cz/clanky/prirodni-sladidla-1-dil-nejpouzivanejsi-prirodni-sirupy-v-potravinarskem-prumyslu)
Takže jablka jsou ok. Vyráběné cukrové sirupy ne. Z průmyslových potravin navíc získáváme mnohem víc fruktózy, než bychom kdy mohli získat z přirozených zdrojů. Např. 1/2 litru slazené limonády obsahuje stejně fruktózy jako 9 šálků jahod. (Zdroj : kniha Jídlo na prvním místě, Dallas a Melissa Hartwigovi)
Jako vždy, jde o peníze. Glukózo-fruktózový sirup je levný, má vyšší sladivost než řepný cukr a jeho tekutá forma má při výrobě svoje výhody. (Zdroj např.: http://www.biochemicka.cz/clanek-29/glukozo-fruktozovy-sirup-gf-sirup)
Nezbývá, než číst složení potravin, protože je skoro všude.
Z dětství si pamatuju, že jsme Zajíce měli doma jako zdravou potravinu. Bylo jasné, že, když je to rostlinné mléko, bez lepku a laktózy, je vhodné i pro vegany a je prostě fajn. Proto jsem taky jeho složení dlouho nezkoumala. Jo jo, dokážu být stejně naivní jako všichni ostatní.
Když ten den přítel sójový nápoj Zajíc donesl a můj pohled konečně zabrousil na složení, přemýšlela jsem, co je sakra kaseinát sodný.
Kaseinát sodný se vyrábí neutralizací kyselého kaseinu za pomoci hydroxidu sodného. (Zdroj např.: http://www.naseinfo.cz/clanky/cviceni-a-sport/vyzivove-doplnky/co-je-kasein#ixzz4XXgdOSW6)
Kasein je hlavní mléčná bílkovina. Vyrábí se z něj sýry i tvaroh. MVDr. Josef Staněk považuje kasein za 2. masově pojídanou jedovatou látku. Jaká je ta první?
Ta první je lepek. V každém případě podle již zmíněné knihy Jídlo na prvním místě je asi polovina lidí, kteří jsou citliví na lepek, citlivá také na mléko. Podle Prof. RNDr. Anny Strunecké, DrSc. vyvolávají lepek a kasein záněty, alergie a další poruchy. Dále uvádí, že podle WHO (2015) je strava bez lepku a kaseinu užitečná pro každého. Ale to tady teď neřešme.
Problém je v tom, že kaseinát pochází z živočišného mléka, takže bychom ho v rostlinném mléce, které má to živočišné nahrazovat, rozhodně nečekali!
Na kaseinát mohou reagovat také alergici. Koneckonců je to legislativa, díky které je kaseinát sodný ve složení sušených „rostlinných“ mlék uveden.
Na Internetu koluje jeden údajný e-mail, ve kterém výrobce vysvětluje, že kaseinát sodný není součástí složení a uvádějí ho tam jen proto, že je používán pro výrobu ostatních produktů a mezi jednotlivými výrobami není možné provádět kompletní sanitaci.
(Zdroj např.: http://www.varimbezlepkumlekavajec.estranky.cz/clanky/vhodne-potraviny-a-suroviny/nahrazky-mlecnych-vyrobku/susene-mleko.html)
No, složení výrobků se vždy uvádí v takovém pořadí, jak jsou jednotlivé složky množstevně zastoupeny. Tedy nejvíce je v Zajíci kukuřičného sirupu a nejméně je v něm barviva, nikoli kaseinátu. To vyvolává pochybnosti o jeho údajném stopovém množství.
Sušený kukuřičný sirup je hlavní složkou i u Rýžového nápoje ZAJÍC, a je tam i kaseinát sodný, kterého je tam opět více, než protispékavé látky oxidu křemičitého, jedlé soli, stabilizátoru karagenan, aromatu a karotenů.
Je zvláštní, že při tolika druzích rostlinných výrobků, které firma vyrábí, by se nenašla jedna čistá linka. Zkusila jsem se firmy na kaseinát sodný také zeptat e-mailem. Je to skoro 5 měsíců a odpověď – žádná.
Jenže glukózo-fruktózovým sirupem a kaseinátem to nekončí.
E471 znamená mono- a diglyceridy mastných kyselin. Vegetariáni by se jim měli vyhýbat, protože je pravděpodobné, že se jedná o substance pocházející ze živočišných tuků. Tyto látky jsou povoleny jako běžná součást většiny potravin a mohou se v omezeném množství přidávat i do mléčné kojenecké výživy. (Zdroj: http://www.zdravapotravina.cz/seznam-ecek/E471)
Má 2. nevyšší podíl na složení, ale nečekali byste spíše, že u sójového nápoje bude na 1. místě? V každém případě byste měli o sóje něco vědět.
Sója není žádná zdravá potravina. Vím, že pro mnohé je to nemilá zpráva. Ani mně to netěší, protože v mém oblíbeném podniku na vegetariánské a veganské obědy dělají několikrát týdně tofu.
Sója obsahuje fytoestrogeny, které tělo považuje za ženský pohlavní hormon. Nikdo nepotřebuje takto rozkolísávat svůj hormonální systém. Uvažuje se, že pomoci by to mohlo snad jedině ženám v přechodu, ale také to není prověřené. (Zdroj např.: Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.)
Nefermentovaná sója snižuje potenci mužů. Každopádně, ženy i muži, když už chceme využít pozitivní vlastnosti sóji, dejme si v rozumném množství fermentované sójové výrobky, např. tempeh nebo miso. Fermentačním procesem jsou fytoestrogeny odstraňovány. (Zdroj např.: https://www.elvita.cz/cz-clanek-48.html) Fermentované výrobky jsou také lépe stravitelné.
Kromě fytoestrogenů jsou tady ještě fyláty, které zabraňují vstřebávání minerálů. (Zdroj např.: https://www.elvita.cz/cz-clanek-48.html)
Na otázku „proč se sója všude propaguje“ si asi už odpovíte sami. Je to levná surovina.
Při výrobě sójového oleje vzniká vedlejší produkt s vysokým obsahem bílkovin, který se používal jako průmyslové lepidlo! Pak se výrobci rozhodli propagovat ho jako potravinu.
(Zdroj např.: http://www.epochtimes.cz/2015032322734/Zdrava-povest-soji-dostava-na-frak.html)
Sójový olej obsahuje hodně omega-6 mastných kyselin, jenže těch většinou máme ve stravě dost a jejich nadbytek může vést k zánětům. Zde je dokonce částečně ztužená forma (setkáte se i s označením „hydrogenované“). Ztužováním vznikají trans mastné kyseliny, které jsou zdraví nebezpečné! Ztužené tuky zvyšují hladinu LDL cholesterolu a zároveň snižují hladinu HDL cholesterolu, tedy zvyšují riziko srdečních onemocnění. Stále věříte, že je margarín zdravý?
Opět se na tom zdroje shodují (např. kniha Jídlo na prvním místě, Dallas a Melissa Hartwigovi; Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.; nebo PharmDr. Margit Slimáková, kupř. http://www.margit.cz/encyklopedie/tuky-a-oleje/)
K sóje si můžete přečíst i tento článek: http://www.margit.cz/soja-prospiva-skodi/
Vidíte, že hlavní složky tohoto sušeného rostlinného mléka nejsou zdraví prospěšné, takže ani nemá smysl se nějak více zabývat zbytkem složení. Tak jen ťuknutí. E339 – fosforečnany sodné mohou se při zvýšeném konzumaci podílet na nedostatku vápníku v organismu. (Zdroj: http://www.ferpotravina.cz/seznam-ecek/E339)
Pokud jste dočetli až sem, je jasné, že vám záleží na tom, co jíte. Je důležité starat se o sebe a mít se rádi. Pokud chcete hezký vztah k sobě podpořit, stáhněte si zdarma nový e-book Sebepřijetí na dosah >>
V „zdravém“ Zajíci nenajdete zdravého skoro vůbec nic.
Považuji ale za důležité říct, že určitě nechci nějak pranýřovat tohoto jednoho výrobce. Prostě jsem kupovala zrovna Zajíce. Zkoušela jsem teď hledat jiná sušená rostlinná mléka, a v podstatě jsem nenašla žádné vhodné. Jsem zklamaná.
Když už tam nejsou výše uvedené složky, tak jsou tam jiné mňamky. Třeba částečně ztužený rostlinný olej. O tom, že nejspíš jde o palmový, nebo hůř, palmojádrový tuk, třeba zase někdy příště.
Máte někdo na tyhle nápoje ještě chuť?
Jenže čím je teda nahradit, že?
O kravském mléku si můžete přečíst článek Mléko ANO nebo NE? Pocitový switch >>
Když chceme rostlinné mléko, nabízejí se již hotové (tekuté) rostlinné nápoje, jenže jsou velmi drahé a složení taky nemají dokonalé. Pokud máte nějaký tip, určitě někomu pomůžete, když ho napíšete dolů do komentářů. Já vám mohu doporučit např. tohle:
Zkuste si jednoduše vyrobit třeba ořechové mléko. Jde to mnoha způsoby. Pokud nemáte žádný složitější přístroj, pomůže vám následující video.
Kdy bude to mléko brutálně rychle? Když koupíte mandle už loupané. Jen k tomu dodám, že chia semínek se doporučuje maximálně 15 g denně pro dospělého. Už jsem to zvážila za vás a jsou to cca 2 slabší polévkové lžíce.
Více o tom, proč se chia semínka nemají baštit bezhlavě, si můžete přečíst zde: https://www.bezhladoveni.cz/konzultace/chia-seminka-denni-davka/
Odkaz na přednášku Prof. Strunecké: http://cestyksobe.cz/prof-rndr-anna-strunecka-drsc-zastavime-tsunami-civilizacnich-nemoci/17479
Odkaz na přednášku MVDr. Staňka zde: https://www.youtube.com/watch?v=Ks1TYlZ_Mgo
Bezplatný e-book zde: Sebepřijetí na dosah >>