Co kdybys ve své hlavě už neslyšela pochybnosti o sobě?
Co kdybys do svého podvědomí snadno zasadila to, co chceš?
Co kdyby sis začala opravdu vnitřně věřit?
Každý rok na Internetu vychází článek, který připomíná, že léky na bolest typu Ibalgin, Brufen, a jiné, které obsahují ibuprofen, ničí srdce. A špatný vliv mají také na trávící soustavu.
Pokud takové léky berete dlouhodobě, zvyšuje se dokonce pravděpodobnost smrti. (Zdroj: Ibalgin: dnes uleví, zítra může zabít)
Společnost funguje tak, že když na veřejnost prosákne nějaká pravda, která může snížit něčí zisky, je pro jistotu shozena protitvrzeními. Lidé jsou hodně navyklí baštit léky, takže nebyla potřeba příliš drastická kampaň. Ale se objevil článeček o tom, že brufen by mohl někdy v budoucnu pomáhat léčit rakovinu.
Budu upřímná. Přijde mi to, ve světle toho, jaké problémy způsobuje, jako říct, že smrt také umí rakovinu „vyléčit“. Nj. Aby to bylo věrohodnější, zmiňuje pak takový článek, že ibuprofen konzumovaný dlouhodobě jednoznačně poškozuje tenké střevo. Patrně nemusím připomínat, že přes tenké střevo vstřebáváme většinu živin.
Jenže, opravdu může být naše tělo poškozeno jen při dlouhodobém užívání? Sama se snažím léky na bolest nebrat, protože vím, že bolest má pro mě nějakou zprávu. Ale nebudu tvrdit, že je neberu nikdy.
Před pár lety jsem byla po zpackaném zubním zákroku. Nevěděla jsem, že je zpackaný. Myslela jsem, že trvalé brutální bolesti jsou běžné a navíc byl víkend. Tak jsem ležela a brala Ibalgin. Doporučili mi také Ibalgin Rapid s rychlejším nástupem účinku.
Stačilo pár dní a začala jsem mít fyzické problémy se srdcem. Tenkrát jsem netušila nic o tom, že tyhle léky mohou srdce poškodit, přesto jsem to po pár dnech sama pocítila. Tak jaképak, že nebezpečné jsou až měsíce nebo roky užívání?
Proto mě jeden z výše uvedených článků podnítil, abych napsala tenhle a podělila se o své zkušenosti. Jako např.:
Tenkrát ty bolesti byly opravdu drtivé a nenapadlo mě použít jiné metody, takže jsem nechtěla přestat Ibalgin brát. Ale také jsem se nechtěla zabít.
Napadlo mě vzít jen půlku nebo třetinu tablety. A světe div se. Účinek na úlevu od bolesti byl úplně stejný! Nebylo potřeba rvát toho do sebe tolik.
Po delší době přišel další zubní zákrok a já měla zánět. Lékaři mi doporučili Nimesil, že je skvělý a šetrnější. V lékárně už tak nadšení nebyli. Prý je to dryák na žaludek. V každém případě nežádoucí účinky všech těchto léků jsou děsivé. Brala jsem ho tedy co nejméně a opět mi půlka dávky stačila.
V tomto případě jsem si už chtěla pomoci i jinak. Při každé příležitosti jsem si představovala situaci, že mě to nebolí.
Nakonec jsem na danou chvíli vždy dosáhla zvláštního stavu, kdy v realitě to sice velmi bolelo, ale v té představě ne a já jsem plně přijala fakt, že brzy přijde čas, kdy to bolet nebude. Chtělo to jen přesvědčení a vytrvalost.
Přece jen tu ale bylo něco, co mi zpočátku hatilo záměr se bolesti zbavit. Cítila jsem vztek, že bolest je tu i po několika imaginacích. Člověk často osciluje mezi rolí oběti a agresora. Zjistila jsem v té chvíli, že si trochu libuji v pocitu oběti.
Není lehké si to přiznat. Ale přistihla jsem se, že během bolesti přemýšlím o tom, jak o ní pak budu vyprávět lékaři. Samozřejmě, obecně v nás existuje představa, že lékař je ten, kdo nám pomůže, kdo nás zachrání. Ale hodně šlo o to, že si postěžuji. Jak budu chudák. Tím pádem ta bolest bude k něčemu. Možná tím zubaři také naznačím, že je to jeho chyba a já se zlobím. Copak to nešlo udělat lépe?
Jakmile jsem si připustila tendenci být oběť, která si bude moci postěžovat, rozhodla jsem se to pustit. Rozhodla jsem se, že nemusím čekat na situaci, kdy to zubaři omlátím o hlavu a ani se nepotřebuji podělit o tohle utrpení. Nemusím už tu bolest udržovat. Až přijde na věc, nebudu si s tímto škodlivým emočním nábojem stěžovat.
Odpouštím. Pouštím to.
V každém případě mohu doporučit, že když přijdou zdravotní potíže, je prostě potřeba zvolnit a najít si tichý čas jenom pro sebe.
Jak člověk mění pohled na svět, tak začne cítit, že brát léky není ta nejlepší cesta. Já jsem jednoznačně nechtěla brát léky na bolestivou menstruaci.
Trochu bolesti přeci vydržím a proč by vlastně přirozená součást ženství měla bolet? S trochou nadsázky můžeme říci, že příčin je více, ale důvod není žádný. 😉 Po několika „odblokováních“, kde došlo k rozpuštění a nahrazení škodlivých programů, které vznikly v minulosti, bolesti zásadně ustoupily.
Asi všichni už znáte spoustu starých přírodních pomocníků na nejrůznější neduhy. Třeba na nachlazení šťávu, kterou brzy pustí nakrájená cibule a med (cukr), které dáte společně do sklenice.
Nebo dnes moderní zázvorový čaj s medem a citronem. Tady jen pozor na to, že není vhodný pro malé děti a že pro dospělého je doporučená denní dávka čerstvého zázvoru někde kolem 4 g, tj. jen něco přes 0,5 cm kořene (podle tloušťky :-)).
Bylinky umí ulevit od mnoha bolestí či jiných zdravotních problémů. Na bolest zkuste čaj z řebříčku. Nebo se podívejte, s čím vším pomůže třezalka tečkovaná. Příroda ale pro nás má spoustu dalších bylinek. Šalvěj nebo heřmánek? Stačí hledat podle konkrétní potíže.
Několik dalších rostlinných tipů proti bolesti najdete na konci článku Ibalgin způsobuje tisíce úmrtí ročně. Místo něj používejte tyto přírodní bylinky.
Na dutiny by měl pomoci horký obklad se solným pytlíkem, který si dáte na zátylek.
Když máte brutální rýmu, nemůže dýchat, a nemůžete proto ani spát, tak asi nepohrdnete touto vyzkoušenou metodou uvolňování ucpaného nosu. Je to perfektní způsob očisty nosu a pomáhá i na sennou nebo jinou rýmu. Ve sklenici vlažné vody zcela rozpustíte trochu soli.
Roztok pak nasajete jednou nosní dírkou (druhá zakrytá) a vyplivnete ústy (ano, nasajete roztok nosem v podstatě až do krku) a zbytek vyteče nebo dovysmrknete ven z nosu. Takže mějte připravený i kapesník. To samé s druhou nosní dírkou. Opakujete asi třikrát. Můžete zkusit např. 3x denně po dobu několika dní. Nebo alespoň před spaním. Funguje i jako prevence.
(Na výplach nosu se prodává také nosní konvička, vyzkoušeli jste ji někdo? Budu ráda za zkušenost v komentáři.)
Nejstarší článek, co jsem rychle našla na Internetu je z roku 2005 (Ibuprofen silně poškozuje tenké střevo).
Tvrzení o jeho škodlivosti budou jistě ještě starší a i dnes stále znovu potvrzovaná a platná. Zájemci se mohou podívat na druhou půlku tohoto článku.
Přesto lékaři podobné léky často doporučují. Běžný občan může číst varovné zprávy každý půlrok, a přesto stále věří, že někdo jiný, jakási autorita, má na mysli jeho dobro. Kdyby o něco šlo, tak by ho přece dávno ochránili. Myslet si, že stačí jen konzumovat, co nám ti „chytřejší“ předloží, je jeden z nejsmutnějších omylů dnešní doby. 🙁
Pro jistotu dodávám, že těhotným ženám, nebo ženám, které chtějí otěhotnět, se ibuprofen důrazně nedoporučuje a vyhnout by se měly většině léků. (Zdroj)
Samozřejmě i jiné léky na bolest jsou škodlivé. (Zdroj)
U růžových tabletek ještě jedno pozor. Za barvu často nemůže třeba červená řepa, ale rozdrcený brouček jménem červec nopálový. Takhle získanému barvivu se říká karmín, karmazín, E 120 nebo košenila. Košenila obsahuje látky s rakovinotvornými účinky a je podezřelá také z alergických reakcí a dětské hyperaktivity.
Kromě léků ji výrobci přidávají do některých potravin. Dobrá zpráva je, že někteří z nich se rozhodli barvivo vyměnit (díky pořadu A DOST! internetové televize Stream.cz).
A co ostatní léky?
Co píše výrobce o léku na záněty vedlejších nosních dutin? Jak vidíte na obrázku ve 2. poznámce pod čarou, ulevuje o 2 dny dříve, než placebo.
Možná se budete divit, ale cením si upřímnosti tohoto výrobce:-)
Otázka zní, stojí úleva o dva dny dříve za vaše peníze?
Možná ano.
Stojí za to ale ty vedlejší účinky?
To si musí každý rozhodnout sám.
Je to tak alespoň 10 nebo 15 let, co mě několik gynekologů přesvědčovalo, ať beru hormonální antikoncepci, nejlépe Diane-35 neboli Dianette. Jedna sestřička mi z upřímného přesvědčení tvrdila, že uchovat si takto vajíčka na později, je to nejlepší a hlavně, tyto tabletky mají odstranit akné.
Lituju, že jsem do toho na určitou dobu kvůli pleti šla. Stejně to moc nepomohlo a myslím si, že bez hormonální antikoncepce by celulitida ženy tolik netrápila. (Máte s tím někdo zkušenost?)
Naštěstí mi pak došlo, že to pro organismus není nejlepší. Přesto jsem byla v šoku, když jsem po pár letech v televizi slyšela, že tahle antikoncepce způsobuje krevní sraženiny a úmrtí. (Francie zakázala antikoncepci Diane 35)
Diane-35 je na trhu od roku 1985. (Zdroj) Trvalo tedy celá desetiletí, než někdo přiznal její škodlivost. Tak čemu můžeme věřit?
V roce 2013 se Státní ústav pro kontrolu léčiv k dříve běžné antikoncepci (Diane-35, Chloe, Minerva a Vreya) vyjádřil tak, že mají být používány pouze k léčbě středně závažného až závažného akné a pouze, pokud byly vyčerpány všechny předchozí možnosti. (Zdroj)
Stále vám tedy Diane můžou předepsat. Je to dokonce doporučovaná antikoncepce při speciální celkové hormonální léčbě akné pod dohledem kožního lékaře. Název této speciální léčby je možná jiný, nevzpomenu si přesně, každopádně je to procedura pro organismus dle mého názoru drastická. Proto se při ní také dává antikoncepce, nesmí se otěhotnět.
Takže hormonální antikoncepce představuje tenký led (velmi tenký – viz výše). Naopak kondom má celou řadu plusů, které asi nemusím opakovat.
Nicméně jsou lidé, kteří preferují sex bez kondomu. Podle toho, co jsem od pár takových známých zjistila, bude důvodem zvyk. Proto je lepší kondom používat od začátku pohlavního života. Některým lidem se pak více líbí sex s kondomem.
Mladé dívky bych ráda ubezpečila, že i partner, který nemá rád kondomy, kondom neodmítne, pokud má rád vás. (A vzájemná láska je přeci podmínka nutná :-)) Jen musíte vědět, co chcete.
Objevte, že o sobě nemusíte pochybovat. Mám pro vás e-book zdarma Sebepřijetí na dosah >>
Občas může být lepší si odpočinout, než pokaždé polknout tabletku na potlačení bolesti, abychom mohli pokračovat ve vysilujícím maratonu.
Na relax a zdravý pohyb je potřeba pamatovat preventivně. Nehrbit se pořád u počítače, ale zajít načerpat vitalitu na čerstvý vzduch. Posílené svaly mnohem lépe udrží naši páteř a spoustě bolestí tak můžeme předejít.
Léky jsou součástí světa, který se zdá být částečně na ruby. Zlepšit ho můžeme jedině my, tím, že nebudeme líní změnit sebe a svůj „malý“ svět 🙂
Hodně vitality!
Facebooková stránka Měním své nitro, měním svět >>
♥ Transformační meditace pro sebepřijetí a e-book, který přináší lásku k Vám samým do Vašeho života >>
Dobře napsané, Dani. Přidávám dobrý titul – měli bychom o tom vědět co nejvíc. Máte, Dani, krásný web, krásné myšlenky a nápady – pokračujte!!! Mirka.
Zde kniha:
Stolzeová Cornelia (překlad Pondělíček Jiří)
Nemocní z léků V originále „Krank durch Medikamente“
Anotace:
Léky uzdravují? Kéž by! Ve skutečnosti mnohé prostředky prospívají méně, než se dosud předpokládalo, a často dokonce vyvolávají nejrůznější nemoci. Ať už jde o vysoký tlak, Parkinsonovu chorobu nebo demenci – za některými zdravotními potížemi se neskrývají tělesné nebo duševní vady, nýbrž vedlejší účinky léků konzumovaných ve velkém. Následkem je chybná diagnóza a špatná terapie, jež má trvalé následky. Autorka ukazuje, proč nejsou léky zdaleka tak neškodné, jak se domníváme – a zároveň předkládá, co může každý z nás udělat pro to, aby s nimi zacházel bezpečně.
Jak jsem rekla nedavno svemu priteli- Vsichni vsechno sidej!! 😀 Nemam na mysli jenom vsechny tyhle leky ale napr treba i obycejnou zeleninu a ovoce v obchodech.Myslite si ze kdyz si jdete koupit ovoce nebo zeleninu,vse bude zdrave a nezavadne.OMYL!!Vsude cpou s prominutim tyhle S****Y kde jsou ruzne chemikalie a zdravi skodlive latky.Je smutne ze to neni
jen zelenina a ovoce.Muze to byt klidne i obycejna mouka,maslo,mleko nebo treba limonada. Proste vse na co si v obchode kdyz, jdete nakoupit vzpomenete.Pak to dopada tak ze mnoho lidi v dnesni dobe a to nejen tech starsich umira na vselijake nemoci . A proc se tohle vsechno deje ?
Vsichni jsou hladovy. Nevi jak z lidi dostat co nejvic penez.Proto se snazi takhle oklamat a vydelavat na obycejnych lidech,protoze je v dnesni dobe vse silene drahe.Nechci nikomu vnucovat sve nazory ale tenhle clanek me donutil se nad tim vsim tak trochu zamyslet.Muj partner si o tomhle mysli to same.
Nemyslím si, že by autorka tvrdila, že nemáme brát léky, ale že máme přemýšlet jestli existuje i jiná alternativa, případně jestli musíme jíst léky v takovém množství, jak se dnes nabízí. Zvykli jsme si na to, že jsou součástí našeho života a nechceme slyšet, že jejich užití má i svá rizika!